Psycholab | evidence-based koučink
“Pro ty, kteří vyžadují strukturovaný přístup založený na vědě.”
Moje cílová skupina
Koho koučuji & témata, která řešíme
Zaměřuji se především na student/ky a absolvent/ky (18–28 let). A nejčastější témata, která jsou pro tuto skupinu aktuální, se odvíjí od jejich vývojového kontextu:
Prochází si obdobím, kdy prohlubují svou sebereflexi a upevňují svou identitu. Co to ale sakra znamená?
Často stojí na rozhodovacích křižovatkách (v akademické, pracovní, ale i osobní sféře) a čelí obavám s nimi spojeným (obava z nejistoty, z definitivnosti rozhodnutí, ze “špatné” volby)
Ve vztahu k informacím většinou netrpí jejich nedostatkem, ale naopak přehlcením a potřebují efektivně prioritizovat, kam namířit svou pozornost.
Objevuje se “knowing-doing gap”, kdy většinou ví, co mají dělat, ale těžko se jim to aplikuje do života.
Čelí srovnávacím tlakům a bariérám jako prokrastinace (v důsledku horší emoční regulace), perfekcionismu či efektu utopených nákladů).
Evidence based poznámka: Při práci s tématy této cílové skupiny koncepčně vycházím z teorie vynořující se dospělosti (Emerging Adulthood), kterou popsal vývojový psycholog Jeffrey J. Arnett (2000). Ta definuje tento věk jako specifické období explorace identity, nestability a pocitu „bytí mezi“.Jako zastánkyně evidence based přístupu jsem si ale vědoma jejích limitů hezky popsaných ve článku od Jamese E. Côtého s názvem „The dangerous myth of emerging adulthood: An evidence-based critique of a flawed developmental theory“ (2014).
Etický rámec & hranice spolupráce:
Koučink nenahrazuje a není poradenství či psychoterapie a pokud v průběhu zaznamenám, že je tato hranice ohrožena, odkážu vás na jiného odborníka.
STRUKTURA A PROCES
Jak probíhá naše spolupráce?
Koučink se mnou není žádná věda, i když na vědě stavím. Celý proces je navržený tak, aby byl přehledný, efektivní a hlavně lidský. Takhle to u mě funguje krok za krokem:
Často stojí na rozhodovacích křižovatkách (v akademické, pracovní, ale i osobní sféře) a čelí obavám s nimi spojeným (obava z nejistoty, z definitivnosti rozhodnutí, ze “špatné” volby)
Ve vztahu k informacím většinou netrpí jejich nedostatkem, ale naopak přehlcením a potřebují efektivně prioritizovat, kam namířit svou pozornost.
Objevuje se “knowing-doing gap”, kdy většinou ví, co mají dělat, ale těžko se jim to aplikuje do života.
Čelí srovnávacím tlakům a bariérám jako prokrastinace (v důsledku horší emoční regulace), perfekcionismu či efektu utopených nákladů).
Evidence based poznámka: Při práci s tématy této cílové skupiny koncepčně vycházím z teorie vynořující se dospělosti (Emerging Adulthood), kterou popsal vývojový psycholog Jeffrey J. Arnett (2000). Ta definuje tento věk jako specifické období explorace identity, nestability a pocitu „bytí mezi“.Jako zastánkyně evidence based přístupu jsem si ale vědoma jejích limitů hezky popsaných ve článku od Jamese E. Côtého s názvem „The dangerous myth of emerging adulthood: An evidence-based critique of a flawed developmental theory“ (2014).
Vestibulum sed
Dolor sit amet
Felis eget velit aliquet sagittis id consectetur purus. Iaculis nunc sed augue lacus viverra vitae. Faucibus interdum posuere lorem ipsum. Lectus sit amet empus egestas sed.
Amet porttitor eget dolor morbi non. praesent tristique magna
Prttitor eget dolor morbi non arcu risus quis varius turpis massa sed elementum tempus egestas
Duis ultricies lacus sed turpis tincidunt id aliquet
Egestas dui id
Tempus aliquam
Interdum velit euismod in pellentesque massa placerat duis. Malesuada nunc vel risus commodo viverra. Aliquet nibh praesent tristique magna sit amet. Id leo in vitae turpis.
Orci sagittis eu volutpat odio facilisis mauris sit amet
Dapibus ultrices in iaculis nunc sed varius vel pharetra consequat semper viverra nam libero
Vel pharetra vel turpis nunc tortor posuere ac ut consequat